Franský král Pipin III. svolal do Braisne říšském shromáždění, na němž získal souhlas šlechty se svojí intervencí v Itálie. Poté sebral armádu a v srpnu vyrazil spolu s papežem Štěpánem II. na jih s cílem „osvobodit Řím od Langobardů". Aby zamezil prolévání krve, požádal langobardského krále Aistulfa prostřednictvím poslů o vydání Ravenny a Pentapole a nabídl mu za to odstupné. Aistulf samozřejmě odmítl a tak pokračoval v tažení: prošel alpskými průsmyky a po bitvě u piemontské Susy, kde docílil překvapivě rychlého vítězství, zahájil obléhání hlavního města langobardského království Pávie. Ještě na podzim Aistulf kapituloval a podepsal mírovou smlouvu, v níž uznal franskou svrchovanost a vzdal se ve prospěch papeže teprve nedávno dobytého ravennského exarchátu a Pentapole. Spokojený Pipin nastoupil zpáteční cestu do Francie, kdežto Štěpán se v doprovodu jeho bratra Hieronyma a opata Folrada vrátil do Říma, kde byl jásajícími davy přivítán jako záchrance a osvoboditel.
Jen co Pipin vytáhl paty z Itálie, odmítl Aistulf cokoliv vydat a koncem roku opět zaútočil na území města Říma. Papež ani nepomyslel na obranu, pouze psal Pipinovi hořekující dopisy, z nichž je cítit obava, aby nebyl podveden.