Jeho Veličenstvo Král pruský, jménem Severoněmeckého spolku, Jeho Veličenstvo Král bavorský, Jeho Veličenstvo Král württembergský, Jeho Výsost Velkovévoda bádenský, a jeho Výsost Velkovévoda hessenský a porýnský za ty části Hessenska, jež leží jižně od Mohanu, uzavírají spojenectví na věčné časy za účelem ochrany území Spolku (Bundesgebiet) a jeho zákona a pro blaho německého lidu. Tento Spolek ponese název Německá říše (Deutsches Reich) a bude se řídit následující Ústavou:
I. ÚZEMÃ
Článek 1
Území Spolku se skládá z Pruska (s Lauenburgem), Bavorska, Saska, Württemberska, Bádenska, Hessenska, Mecklenburgska-Schwerinska, Saska-Výmarska, Mecklenburgska-Strelitzka, Oldenrugu, Brunšvicka, Saska-Meiningenska, Saska-Altenburgska, Saska-Coburg-Gotha, Anhaltska, Schwarzburg-Rudolstadtu, Schwarzburg-Sondershausenska, Waldecku, Reußu (Starší linie), Reußu (Mladší linie), Schwarzburg-Lipska, Lipska, Lübecku, Brém a Hamburgu.
II. LEGISLATIVA ŘÊE
Článek 2
Na území Říše jsou zákonodárné pravomoci dány ustanoveními této Ústavy, a říšské zákony mají přednost před zákony jednotlivých států.
Zákony Říše budou prohlášeny za závazné císařským vyhlášením, které bude publikováno v tiskovině určeném k publikování říšských zákonů (Reichsgesetzblatt). Pokud nebude [jednotlivými] zákony stanoveno jinak, vcházejí v platnost čtrnáct dní po zveřejnění v Reichsgesetzblattu v Berlíně.
Článek 3
V celém Německu existuje jedno občanství, a s občany či poddanými každého státu Spolku bude proto v každém jiném státě zacházeno stejně jako s domácími, bude jim zajištěno právo trvale se usadit, pracovat, zastávat veřejné úřady a budou mít stejná občanská práva, jako ti, kdo se v daném státě narodili, a ve stejné míře se na ně bude vztahovat občanský i trestní zákoník.
V otázce služby v ozbrojených silách jiného státu budou potřebné zákony přijaty později.
Všichni Němci v cizině mají stejný nárok na ochranu ze strany Říše.
Článek 4
Následující otázky jsou v pravomoci Říše a její legislativy:
1. Právo provozovat obchod na více než jednom místě; vnitřní záležitosti spojené s otázkou usidlování obyvatel jednoho státu na území jiného; právo být občanem; vydávání a kontrola pasů; dohled nad cizinci a továrníky společně s pojišťovnictvím, pokud tyto záležitosti nejsou už zajištěny podle Článku 3 této Ústavy (v Bavorsku však s výjimkou vnitřních záležitostí spojených s usidlováním obyvatel jednoho státu na území jiného); a stejnětak otázky spojené s kolonizací a emigrací do cizích zemí.
2. Legislativa týkající se obchodních styků, zvyků a povinností a dovozu zboží pokrývajícího potřeby Říše.
3. Regulace měr a váh a mincí stejně jako emise krytých a nekrytých bankovek.
5. Bankovnictví všeobecně.
4. Patentování vynálezů.
6. Ochrana literárního [duševního] vlastnictví.
7. Organizace všeobecné ochrany německých obchodních zájmů v cizích zemích; německé mořeplavby na světových oceánech; stejnětak organizace zastupitelských úřadů Říše
8. Záležitosti železnice (v Bavorsku podle ustanovení Článku 46) a budování komunikací sloužících pro obranné a obchodní účely na zemi i na moři
9. Plavba a splavování [dřeva] na těch vodních tocích, které protékají několika státy, a správa těchto toků, stejně jako povinností spojených s říčními a dalšími vodními plochami.
10. Poštovní a telegrafické služby; v Bavorsku a Württembergsku podle ustanovení článku 52.
11. Nařízení týkající se výkonu soudních rozhodnutí v občanském právu, vymáhání pohledávek obecně.
12. Potvrzování pravosti dokumentů
13. Všeobecná legislativa týkající se celého občanského a trestního práva; stejně tak soudní procesy
14. Říšská armáda a námořnictvo
15. Dohled nad lékaři a veterináři
16. Tisk, obchodní sdružení etc.
Článek 5
Moc zákonodárná v Říši přísluší Spolkové radě (Bundesrat) a Říšskému sněmu (Reichstag). Pro přijetí zákona je potřebná a dostatečná většina v obou těchto komorách.
Při předložení zákona vztahujícího se k armádě nebo námořnictvu nebo k dovozu podle Článku 35, má v případě rozdílnosti názoru Spolkové rady rozhodující hlas předsedající, pokud je tento hlas ve prospěch zachování stávajícího stavu.
III. Spolková rada (Bundesrat)
Článek 6
Spolková rada sestává ze zástupců států Spolku, mezi nimiž budou hlasy rozděleny tak, že
Prusko (včetně bývalých hlasů Hanoveru, Hessenska [na sever od Mohanu], Holštýnska, Nassavska a Frankfurtu) bude mít 17 hlasů
Bavorsko 6
Sasko 4
Württembergsko 4
Bádensko 3
Hessensko 3
Mecklenburgsko-Schwerinsko 2
Sasko-Výmarsko 1
Mecklenburgsko-Strelitzko 1
Oldenburg 1
Brunšvicko 2
Sasko-Meiningen 1
Sasko-Altenburg 1
Sasko-Coburg-Gotha 1
Anhaltsko 1
Schwarzburg-Rudolstadt 1
Schwarzburg-Sondershausen 1
Waldeck 1
Reuß (Starší linie) 1
Reuß (Mladší linie) 1
Schaumburg-Lipsko 1
Lipsko 1
Lübeck 1
Brémy 1
Hamburg 1
Celkem 58 hlasů.
Každý člen Spolku může určit tolik delegátů, kolik má hlasů; nicméně celkovým počtem hlasů dispnuje pouze jeden delegát.
Článek 7
Pod pravomoc Spolkové rady spadá:
Vyjádření k návrhům předloženým Parlamentu (Reichstagu) a k rozhodnutím Parlamentem přijatým.
Všeobecná ustanovení a nařízení nutná k naplnění říšských zákonů, pokud podrobnosi nestanovuje zákon sám.
Dohled nad prováděním říšských zákonů a nařízení vydaných podle předchozího odstavce. Každý člen Spolku má právo navrhnout podnět a povinností předsedy [Spolkové rady] je předložit ho k projednání.
Právoplatného rozhodnutí dosahuje se prostou většinou, s výjimkami stanovenými Články 5, 37 a 78. Nezapočítávají se [do celkového kvóra] hlasy nepřítomných nebo nehlasujících. V případě shodného počtu hlasů rozhoduje hlas předsedy [Spolkové rady].
Pokud je přijato opatření, které se, podle této Ústavy, netýká celé Říše, počítají se pouze hlasy těch států, kterých se záležitost týká.
Článek 8
Spolková rada sestaví ze svých členů stálé výbory pro:
Armádu a opevnění
Námořní záležitosti
Daně a cla
Obchod a řemesla
Železnice, pošty a telegrafy
Soudnictví
Finančnictví [accounts]
V každém výboru budou zasedat zástupci minimálně čtyř států Spolku, krom předsedy, a každý stát bude disponovat pouze jedním hlasem.
Ve výbor pro armádu a opevnění patří stále křeslo Bavorsku; zbývající členové, stejně jako členové Výboru pro námořní záležitosti, budou jmenování Císařem; členové zbývajících výborů budou voleni Spolkovou radou. Tyto výbory budou nově obsazovány při každém zasedání Spolkové rady, respektive každý rok, přičemž je přípustné znovuzvolení [stejných členů].
Krom toho bude ustaven Výbor pro zahraniční záležitosti, jemuž bude předsedat Bavorsko, a který bude složen ze zástupců Království Bavorského, Saska a Württembergska a ze zástupců dalších států Říše, volených každoročně Spolkovou radou. Výborům budou poskytnuti úředníci potřební k jejich činnosti.
Článek 9
Každý člen Spolkové rady má právo kdykoliv předstoupot před Parlament a být vyslyšen, kdykoliv požádá o to, aby mohl sdělit stanovisko své vlády, i když bude v rozporu s většinovým míněním [Spolkové] rady. Nikdo nesmí být zároveň členem Spolkové rady a Parlamentu.
Článek 10
Císař zajistí členům Spolkové rady obyvklou diplomatickou imunitu.
IV. ÚŘAD PRESIDENTA SPOLKU
Článek 11
Presidentem Spolku je král pruský a náleží mu titul Císař německý. Císař reprezentuje Říši v mezinárodní politice, jménem Říše vyhlašuje válku a uzavírá mír, uzavírá spojenecké a jiné smlouvy s cizími státy, jmenuje vyslance a přijímá je.K vyhlášení války ve jménu Říše je třeba souhlasu Spolkové rady. Kromě případného napadení území Spolku a jeho pobřeží.
Pokud se smlouvy s cizími zeměmi týkají záležitostí, které, podle Článku 4 spadají pod legislativní pravomoc Říše, je k jejich ratifikaci potřebný souhlas Spolkové rady a k tomu, aby se staly platnými, je třeba schválení Parlamentem.
Článek 12
Císař má právo svolat Spolkovou radu a Parlament, zahájitho, odročit a rozpustit.
Článek 13
Zasedání Spolkové rady a Parlamentu se bude konat každý rok a Spolkovou radu je možno svolat k přípravě jednání bez svolání Parlamentu; ten však nesmí být svolán bez svolání Spolkové rady.
Článek 14
Spolková rada bude svolána, pokud o to požádá třetina jejich členů.
Článek 15
Říšský kancléř, jmenovaný Císařem, předsedá Spolkové radě a dohlíží na její jednání. Má právo delegovat tuto funkci na jakéhokoliv člena Spolkové rady.
Článek 16
Potřebné zákony budou předkládány Parlamentu ve jménu Císaře, ve shodě s rozhodnutím Spolkové rady, a budou v Parlamentu obhajovány členy Spolkové rady nebo Spolkovou radou určenými zástupci.
Článek 17
Císař má právo připravovat a publikovat Řišské zákony. Dekrety a vyhlášky Císaře budou publikovány jménem Říše a vyžadují spolupodepsání Říšským kancléřem, který tím přebírá odpovědnost za jejich výkon.
Článek 18
Císař jmenuje Říšské úředníky, kteří mu přísahají, a propouští je. Úředníci jmenovaní do jakéhokoliv Říšského úřadu z jednoho státu Spolku se těší stejným právům jaká jim přísluší ve svém domovském úřadu z titulu jejich funkce, pokud nebylo v této otázce přijato jiné rozhodnutí před jejich vstupem do služby Říše.
Článek 19
Pokud státy Spolku neplní své ústavní povnnosti, může proti nim být zakročeno vojenskou silou. O takovém zakročení rozhoduje Spolková rada a provádí ho Císař.
V. ŔÊSKà PARLAMENT (REICHSTAG)
Článek 20
Členové Říšského parlamentu jsou voleni na základě všeobecného tajného přímého hlasovacího práva. Dokud zákon nestanoví jinak, kteréžto právo je vyhrazeno oddílem 5 Volebního zákona z 31. května 1869, bude voleno v Bavorsku 48, ve Württembergsku 17, v Bádensku 14, v Hessensku na jih od Mohanu 6 poslanců, a celkový počet poslanců bude 382.
Článek 21
Státní úředníci se nemusí vzdávat svého úřadu, aby mohli vstoupit do Parlamentu.
Pokud člen Říšského parlamentu přijme placený říšský úřad nebo placený úřad v jedné ze zemí Spolku, nebo vstoupí do jakýchkoliv říšských či státních služeb, nesoucích s sebou vyšší postavení a plat, přijde o své místo a hlas v Říšském parlamentu, které může získat zpět jedině novým zvolením.
Čláenk 22
Jednání Parlamentu je veřejné. Nikdo nesmí být trestán za přinášení pravdivých zpráv o jednání v Parlamentu.
Článek 23
Říšský parlament má právo navrhovat zákony platné pro Říši a předávat petice jemu adresované Spolkové radě nebo Říšskému kancléři.
Článek 24
Funkční období parlamentu trvá tř roky. Parlament může být rozpuštěn rozhodnutím Spolkové rady se souhlasem Císaře.
Článek 25
V případě rozpuštění Říšského sněmu se nové volby konají do šedesáti dnů a Řišský sněm se znovu sejde do devadesáti dnů od svého rozpuštění.
Článek 26
Nerozhodne-li Říšský parlament jinak, jeho zasedání nesmí být odročeno na déle než třicet dní a bez jeho souhlasu nesmí být opakováno během jednoho zasedání [více než jednou].
Článek 27
Parlament může zkoumat právoplatnost volby svých členů a rozhodnout o ní. Rozhoduje o průběhu jednání, stejně jako o svých pravidlech, tím že k tomu přijme patřičná ustanovení, a volí svého předsedu, místopředsedy a tajemníky.
Článek 28
Parlament přijímá rozhodnutí prostou většinou. Aby bylo rozhodnutí platné, je nutná přítomnot většiny poslanců.
Článek 29
Poslanci jsou zástupci celého národa a nesmí být vázání žádnými nařízeními a omezeními
Článek 30
Žádný člen Parlamentu nesí být nikdy postihován za své hlasování nebo za svá vyjádření pronesená během výkonu funkce, nebo být mimo parlamentní půdy volán k zodpovědnosti za své činy v Parlamentu.
Článek 31
Bez souhlasu Parlamentu nesmí být žádný jeho člen souzen ani trestán v průběhu jeho zasedání za jakékoliv provinění, pokud není chycen přímo při činu, či během bezprostředně následujících dní.
Stejné pravidlo se vztahuje na případ zatčení pro dluhy. Na žádost Parlamentu musí být všechny zákonné kroky podnikané proti některému poslanci, stejně jako jeho uvěznění, přerušeny po dobu trvání zasedání.
Článek 32
Členové Parlamentu nepobírají žádnou mzdu nebo náhrady.
VI. CLA A OBCHOD
Článek 33
Německo tvoří celní a obchodní unii, mající spolešnou hranici pro výběr cla. Výjimku tvoří taková území, která nemohou být z důvodu své polohy vhodně ohraničena touto hranicí. Je zákonné převážet veškeré výrobky z jednoho státu Spolku do jiného bez placení jakýchkoliv poplatků, výjimkou jsou případy, kdy jsou tyto výrobky předmětem vnitřního cla.[?]
Článek 34
Hansovní města, Brámy a Hamburg, zůstávají volnými přístavy mimo hranici celní unie, majíc pro tyto účely na vlastním a přilehlém území svou vlastní pravomoc, dokud nepožádají o přistoupení k celní unii.
Článek 35
Říše má výhradní právo zákony upravovat veškeré otázky týkající se cla, zdanění soli a tabáku vyrobených nebo vypěstovaných na území Spolku, zdanění vyrobené kořalky a piva a cukru a sirupu vyrobených z cukru, stejně jako zdanění veškerých výrobků nutných pro hospodářství států Spolku. Dále má právo vydávat nařízení proti zpronevěře, stejně jako nařízení o výjimkách z povinnosti platit daně, a zajištění společné celní hranice.
In Bavaria, Württemberg, and Baden the matters of imposing duties on domestic brandy and beer is reserved for the Legislature of each country. The States of the Confederation shall, however, endeavor to bring about uniform legislation regarding the taxation of these articles.
Article 36
The imposing of duties and excise on article of consumption, and the collection of the same (Article 35), is left to each State of the Confederation within its own territory, so far as this have been done by each State heretofore.
The Emperor shall have the supervision of legal proceedings instituted by the officials of the Empire, when he shall designate as adjuncts to the Custom or Excise Offices, and board of directors of the several States, after hearing the committee of the Federal council on customs and revenues. Notes given by officials as to defects in the execution of the laws of the Empire (Article 35) shall be submitted to the Federal Council for action.
Article 37
In taking action upon the rules and regulations for the execution of the laws of the Empire (Article 35), the vote of the presiding officer shall decide whenever he shall pronounce for upholding the existing rule or regulation.
Article 38
The amounts accruing from customs and other revenue designated in the Article 35 of the latter, so far as they are subject to legislation by the Diet, shall go to the treasury of the Empire.
This amount is made up of the total receipts from the customs and other revenues, after deducing therefrom-
Tax compensations and reductions in conformity with existing laws and regulations.
Reimbursements for taxes unduly imposed.
The costs for collection and Administration, viz.:
In the department of customs, the costs which are required for the protection and collection of customs on the frontiers and in the frontier districts.
In the department of the duty on salt, the costs which are used for the pay of the others charged which collecting and controlling these duties in the salt mines.
In the department of duties on beet-sugar and tobacco, the compensation which is to be allowed, according to the resolution of the Federal Council, to the several State Government for the cost of the collection of these duties.
Fifteen percent of the total receipts in the departments of the other duties.
The territories situated outside of the common customs frontier shall contribute to the expenses of the Empire by paying an aversum (or sum of acquittance). Bavaria, Wütemberg, and Baden shall not share in the revenues from duties on liquors and beer, which go into the treasury of the Empire, nor the corresponding portion of the aforesaid aversum.
Article 39
The quarterly statements to be regularly made by the revenue officers of the Federal States at the end of every quarter, and the final settlements (to be made of the end of the year, and after f the closing of the account-books) of the receipts from customs, which have become due in the course of the quarter, or during the fiscal year, and the revenues of the Treasury of the Empire, according to Article 38, shall be arranged by the boards of directors of the Federal States, after a previous examination in general summaries, in which every duty is to be shown separately; these summaries shall be transmitted to the Federal Committee for Accounts. The latter provisionally fixes every three months, taking as a basis these summaries, the amount due to the Treasury of the Empire from the Treasury of each State, and it shall inform the Federal Council and the Federal States of this act; it shall submit to the Federal Council annually the final statement of these amounts, with its remarks. The Federal Council shall deliberate upon the fixing of these amounts.
Article 40
The terms of the Customs Union Treasury of July 8, 1867, remain in force, so far as they have not been altered by the provision of this Constitution, and as long as they are not altered in the manner designated in Articles 7 and 78.
[edit]
VII. RAILWAYS
Article 41
Railways, which are considered necessary for defense of Germany, or the purpose of general commerce, may be constructed for the account of the Empire by a law of the Empire, even in opposition to the will of those members of the Confederation through whose territory the railroad run, without prejudice to the sovereign rights of that country; or private persons may be charged with their construction, and receive rights of expropriation. Every existing railway company is bound to permit new railroad lines to be connected with it, at the expense of these latter. All laws granting exiting railway companies the right of injunction against the building of parallel or competitive lines are hereby abolished throughout the Empire, without detriment to rights already acquired. Such right of injunction cannot be granted in concessions to be given hereafter.
Article 42
The Governments of the Federal States bind themselves in the interest of general commerce, to have the German railways managed as a uniform network, and for this purpose to have the lines constructs and equipped according to a uniform system.
Article 43
Accordingly, as soon as possible, uniform arrangements as to management shall be made, and specially shall uniform regulations be instituted for the police of the railroads. The Empire shall take care that the administrative officers of the railway lines keep the roads always such a condition as is required for public security, and that they be equipped with the necessary rolling stock.
Article 44
Railway companies are bound to run such passenger trains of suitable velocity as may be required for ordinary traffic, and for establishment of harmony between time-tables; also to make provision for such goods trains as may be necessary for commercial purposes, and to establish, without extra remuneration, offices for the direct forwarding of passengers, and goods trains, to be transferred when necessary, from one road to another.
Article 45
The Empire shall have control over the tariff of fares. The same shall endeavour to cause:-
Uniform regulations to be speedily introduced on all German railway lines.
The tariff to be reduced and made uniform as far as possible, and particularly to cause a reduction of the tariff for the transport of coal, coke, wood, minerals, stone, salt, crude iron, manure, and similar articles, for long distances, as demanded by the interests of agriculture and industry, and to introduce a one-penny (pfennig) tariff as soon as practicable.
Article 46
In case of distress, especially in case of extra-ordinary rise in the price of provisions, It shall be the duty of the railway companies to adopt temporary a low special tariff, to be fixed by the Emperor, on motion of the competent committee, for the forwarding of grain, flour, vegetables, and potatoes. This tariff shall, however, not be less than the lowest rate for raw produce existing on the said line.
The forgoing provisions, and those of Articles 42 to 45 shall not apply to Bavaria.
The Imperial Government, however, has the power also, with regard to Bavaria, to establish by means of legislation uniform rules for the construction equipment of such railways as may be of importance for the defense of the country.
Article 47
The managers of all railways shall be required to obey, without hesitation, requisitions made by the authorities of the Empire for the use of their roads for the defense of Germany. In particular shall troops, and all material of war, be forwards at uniform reduced rates.
[edit]
VIII. POSTS AND TELEGRAPHS
Article 48
The posts and telegraphs shall be organized and managed as States institutions throughout the German Empire. The legislation of the Empire in regard to postal and telegraphic affairs, provided for in Article 4, does not extend to those matters whose regulation is left to managerial arrangement, according to the principles which have control the North German administration of posts and telegraphs.
Article 49
The receipts from posts and telegraphs are a joint affair throughout the Empire. The expensed shall be paid from the general receipts. The surplus goes into the Treasury of the Empire. (Section 12)
Article 50
The Emperor has the supreme supervision of the administration of posts and telegraphs. The authorities appointed by him are in duty bound and authorised to see that uniformity be established and maintained in the organisation of the administration and in the transaction of business, as also in regard to the qualification of employs.
The Emperor shall have the power to make general administration regulations, and also exclusive to regulate the relations which are to exist between the post and telegraph offices of Germany and those of other countries.
It shall be the duty of the officers of the Post office and Telegraph Department to obey Imperial Orders. This obligation shall be included in their oath of office. The appointment of superior officers (such as directors, counselors, and superintendents), as they shall be required for the administration of the posts and telegraphs in the various districts; also the appointment of officers of the posts and telegraphs (such as inspector or comptrollers), acting for aforesaid authorities in the several districts, in the capacity of supervisors, shall be made by the Emperor for the whole territory of German Empire, and these officers shall take the oath of fealty to him as a part of their oath of office. The Government of the several States shall be inform in due time, by means of Imperial confirmation and official publication, of the aforementioned appointments, so far as they may relate to their territories.
Others officers required by the Department of Posts and Telegraphs, as also all officers to be employed at the various stations, and for technical purposes, etc., shall be appointed by the respective Governments of the States.
Where there is no independent administration, or inland mails or telegraphs, the terms of the various treaties are to be enforced.
Article 51
In assigning the surplus if the Post-office Department to the Treasury of the Empire for general purposes (Article 49), the following procedure is to be observed in the consideration of the difference which has heretofore existed in the clear receipts of the Post Office Departments of the several territories for the purpose of securing a suitable equalisation during the period of transition below named.
Of the Post Office surplus, which accumulated in the several mail districts during the five years from 1861 to 1865, an average yearly shall be computed, and the share which every separate mail district has had in the surplus resulting therefrom for the whole territory of the Empire shall be fixed upon by a percentage.
In accordance with the proportion thus made, the several States shall be credited on the account of their other contributions to the expenses of the Empire with their quota accruing from the postal surplus in the Empire, for a period of eight years subsequent to their entrance to the Post Office Department of the Empire. At the end of the said eight years the distinction shall cease, and any surplus in the Post Office Department shall go, without division, into the Treasury if the Empire, according to the principle enunciated in Article 49.
Of the quota of the Post Office Department surplus resulting during the aforementioned period of eight years in the favour of the Hanseatic towns, one-half shall every year be place at the disposal if the Emperor, for the purpose of providing for the establishment of uniform post-offices in the Hanseatic towns.
Article 52
The stipulations of the forgoing Articles 48 to 51 do not apply to Bavaria and Württemberg. In their stead the following stipulation shall be valid for these two States of the Confederation. The Empire alone is authorised to legislate upon the privilege of the Post-office and Telegraph Departments, on the legal position of both institution toward the public, upon the franking privilege and rate of postage, and upon the establishment or rates for telegraphic correspondence into Hanseatic towns. Exclusive, however, of managerial arrangements, and the fixing of tariffs for internal communication within Bavaria and Württemberg. In the same manner the Empire shall regulate postal and telegraphic communication with foreign countries, excepting the immediate communication of Bavaria and Württemberg with their neighboring States, not belong to the Empire, in regard to with regulation the stipulation in Article 49 of the postal treaty of November 23, 1867, remains in force.
Bavaria and Württemberg shall not share in the postal and telegraphic receipts which belong to the Treasury of the Empire.
[edit]
IX. MARINE AND NAVIGATION
Article 53
The navy of the Empire is a united one under the supreme command of the Emperor. The Emperor is charged with its organization and arrangement, and he shall appoint the officers and officials of the navy, and in his name these seamen shall be sworn in.
The harbour of Kiel and the harbour of the jade are Imperial war-harbours.
The expenditure required for establishment and maintenance of the navy and the institution connected there with shall be defrayed from the Treasury of the Empire.
All seafaring men of the Empire, including machinists and hands employed in ship-building are exempt from serving in the army, but obliged to serve in the Imperial navy.
The appointment of men to supply the wants of the navy shall be made according to the actual seafaring population, and the quota furnished in accordance herewith by each States shall be credited to the army account.
Article 54
The merchant vessels of all States of the Confederation shall form the commercial marine.
The Empire shall determine the process of ascertaining the tonnage of sea going vessels, shall regulate the issuing of tonnage certificates and sea-letters, and shall fix the conditions to which a permit for commanding a sea-going vessel shall be subject.
The merchant vessels of all States of the confederation shall be admitted on an equal footing to the habours, and to all natural and artificial water-courses of the several States of the Confederation, and shall receive the same usage therein.
The duties which shall be collected from sea-going vessels, or levies upon their freights, for the use of naval institutions in the harbours, shall not exceed the amount required for the maintenance and ordinary repair of these institutions.
On all natural of watercourses, duties are only levied for the use of special establishments, which serve for facilitating commercial intercourse, These duties, as well as the duties for navigating such artificial channels, which are property of the State, are not to exceed the amount required for the maintenance and ordinary repair of the institutions and establishments. These rules apply to rafting, so far as it is carried on navigable watercourses.
The levying of other or higher duties upon foreign vessels or their freights than those which are paid by the vessels of the Federal States or their freights does not belong to the various States, but the Empire.
Article 55
The flag of the war and merchant navy shall be black, white, and red.
[edit]
X. CONSULAR AFFAIRS
Article 56
The Emperor shall have the supervision of all consular affairs of the German Empire, and he shall appoint consuls, after hearing the committee of the Federal Council on Commerce and Traffic.
No new State consulates are to be established within the jurisdiction of the German consuls. German consuls shall perform the represented in their district. All the new existing State consulates shall be abolished, as soon as the organisation of the German Consulates shall be completed, in such a manner that the representation of the separate interests of all the Federal States shall be recognised by the Federal Council as secured by the German consulates.
[edit]
XI. MILITARY AFFAIRS OF THE EMPIRE
Article 57
Every German is subject to military duty, and in the discharge of this duty no substitute can be accepted.
Article 58
The costs and the burden of all the military system of the Empire are to be borne equally by all the Federal States and their subjects, and no privileges or molestations to the several States or classes are admissible. Where an equal distribution of the burdens cannot be effected in natura without prejudice to the public welfare, affairs shall be equalised by legislation in accordance with the principles of the justice.
Article 59
Every German capable of bearing arms shall serve for seven years in the standing army, ordinarily from the end of his twentieth to the beginning of his twenty-eight years; the first three in the field army, the last four years in the reserve; during the next five years he shall belong to the militia (Landwehr). In those States of the Confederation in which heretofore a longer term of service than twelve years was required time of service shall take place in such a manner as it compatible with the interests and the war-footing of the army of the Empire.
As regards the emigration of men belonging to the reserve, only those provisions shall be in force which apply to the emigration of members if the militia.
Article 60
The strength of the German army in time of peace shall be, until the 31st December, 1871, 1 percent of the population of 1867, and shall be furnished by the several Federal States in proportion to their population. In future the strength of army in time of peace shall be fixed by legislation.
Article 61
After the publication of this Constitution the complete Prussian military system of legislation shall be introduced without delay throughout the Empire, as well as statutes themselves as the regulations, instructions, and ordinances issued for their execution, explanation, or completion; thus in particular, the military penal code of April 3, 1845; the military orders of the penal court of April 3, 1845; the regulations with respect to recruiting, time of service, matters relate to service and subsistence, to the quartering of troops, claims for the damages, mobilising, etc, for times of peace and war. Orders for the attendance of the military upon religious services is, however, excluded.
When a uniform organisation of the German army shall have been established, a comprehensive military law for the Empire shall be submitted to the Diet and the Federal Council for their action in accordance with the Constitution.
Article 62
For the purpose of defraying the expense of the whole German army, and the institutions connected therewith, the sum of 225 thalers shall be placed at the disposal of the Emperor until the 31st December, 1871, for each man in the army on the peace-footing, according to Article 60.
After the 31st December, 1871, the payment of these contributions of the several States to the Imperial Treasury must be continued. The strength of the army in the time of peace, which have been temporarily fixed in Article 60, shall be taken as a basis for calculating these amounts until it shall be altered by a law of the Empire.
In determining the budget of military expenditure, the lawfully established organisation of the Imperial army, in accordance with this Constitution, shall be taken as a basis.
Article 63
The total land force of the Empire shall form one army, which, in war and in peace, shall be under the command of the Emperor.
The regiments, etc, throughout the whole German army shall bear continuous numbers. The principle colours and cut of the garments of the Royal Prussian army shall serve as a pattern for the rest of the army. It is left to the commanders of contingent forces to choose the external badges, cockades,