Na základě rozkazu Kyjevského vojenského okruhu ze dne 20. 8. 1914 vzniká Česká družina, pplk. Lotockij vydává první rozkaz. Organizací České družiny pověřen rozkazem náčelníka štábu Kyjevského vojenského okruhu velitel dubenského trestního praporu pplk. Lotocký. Podle tohoto rozkazu se předpokládá cca 540 dobrovloníků. Český oddíl se má skládat ze dvou rot a podle ruské terminologie se tedy nazývá družinou.
Počet dobrovolníků byl vyšší než se předpokládalo a v průběhu září 1914 vznikly celkem 4 roty. Vzhledem k předpokládanému charakteru úkolů České družiny nebyla stavěna kulometná jednotka (původně se předpokládalo využití při propagandistických úkolech a v případě proniknutí ruské armády na území Českého království i pomoc okupační správě, po zastavení ruské ofenzívy před Krakovem a v Karpatech se charakter použití jednotky změnil a ta byla použita jako průzkumná jednotka). Jelikož byla Česká družina samostatná jednotka, vznikla v jejím rámci i neřadová/pomocná rota zajišťující logistickou podporu.
Po povolení náboru z řad zajatců v prosinci 1914 vznikla při velitelství České družiny v Tarnově samostatná náhradní rota. Na přelomu jara a léta 1915 vznikla záložní jednotka České družiny - "češskaja komanda" 26. náhradního praporu v Kremenčugu. Ta byla v květnu 1915 přejmenována na nadpočetnou 17. rotu 26. náhradního praporu.
První pochodový oddíl této roty vyslaný k České družině nebyl použit k doplnění jednotlivých rot družiny, ale vznikla z něho 5. rota. Později byla vytvořena poddůstojnická škola a četa kulometného oddílu. Po dohodě s velitelem 3. armády byly z pochodových rot odesílaných z Kremenčugu tvořeny nové roty České družiny. 13. listopadu 1915 byla rozkazem náčelníka štábu Hlavního stanu vrchního velitele Česká družina rozšířena na 2 prapory a 12. ledna 1916 byla Česká družina přejmenována na Československý střelecký pluk.
Česká družina (1934) |
Tematické okruhy:Ruské legie |
Kategorie:vojenské jednotky |