Rudolf II. podepsal českým stavům (přes odpor některých katolíků) Majestát na náboženskou svobodu, jež povoloval třem stavům a jejich poddaným tzv. Českou konfesi z roku 1575 a dával stavům právo obsazovat dolní konzistoř (24 seniory) i správu univerzity; rovněž jim dovoloval volit ze svého středu sbor 30 defenzorů. Podle Majestátu nesměl být nikdo proti své vůli nucen k žádnému náboženství. Ve svých formulacích to byl nejliberálnější náboženský zákon v Evropě vůbec, navíc umocněn ještě tzv. dodatky - Porovnání (katolíků s evangelíky), Artykul o dání moci defenzorům a slibem nekonfiskování statků politickým odpůrcům. Jednota bratrská, luteráni i kalvinisté získali legální podmínky k náboženskému životu. Majestát měl po zapsání do zemských desek 22. července povahu zákona a vyjadřoval přesun mocenské převahy na stranu stavovské opozice.
Tematické okruhy:Vývoj českého státu |