Giordano Bruno byl udán svým žákem a uvězněn benátskou inkvizicí už roku 1592. Následujícího roku byl předám inkvizici římské, která žádala jeho vydání jakožto uprchlého mnicha, o jejichž vydávání měla s Benátkami uzavřenou smlouvu. Ta ho několik let věznila a obvinila ho z kacířských názorů v několika oblastech víry.
Jedním z nejdůležitějších byl jeho pohled na kosmologii - Giordano Bruno překročil Koperníkův heliocentrismus a byl přesvědčen, že ani Slunce není středem vesmíru, nýbrž že vesmír je nekonečný prostorově i časově a je v něm homogenně rozmístěných nekonečno hvězd (se svými planetami). To odporovalo nejzákladnějším dogmatům katolické církve o stvoření a o výjimečnosti postavení Země a člověka, ačkoliv sám Bruno byl přesvědčen že to v rozporu s vírou není (nekonečnost vesmíru odpovídá nekonečné dobrotě Boha). Brunova kosmologie však neponechávala pro Boha ve vesmíru žádné místo, Bruno sám byl spíše pantheista, a to bylo v rozporu s deistickou katolickou vírou.
Bruno odmítl zcela odvolat své názory, jak po něm inkvizitoři požadovali, a snažil se dosáhnout propuštění na základě částečného odvolání. To mu však nebylo umožněno a nakonec byl 17. února 1600 na římském náměstí Campo de' Fiori (Náměstí květin) upálen. Rozchod tohoto původně mnicha s katolickou církví byl tak úplný, že i na hranici se údajně odvracel od podávaného kříže.
Kategorie:věda a technika |