V roce 1890 byl na nátlak nového německého císaře Viléma II. donucen odstoupit kancléř Otto von Bismarck a jeho nástupce Leo von Caprivi odmítl žádost Ruska o prodloužení platnosti Zajišťovací smlouvy. Vilém II. se domníval, že jeho osobní vztahy s ruským carem Alexandrem III. jsou dostatečnou zárukou dobrých vztahů obou zemí a nechtěl, aby formální dohoda s Ruskem překážela slížení Německa s Velkou Británií, o něž se pokoušel (vztahy Ruska s Velkou Británií byly v té době velmi napjaté).
To vedlo k tomu, že Rusko o dva roky později uzavřlo spojeneckou smlouvu s Francií, čímž prolomilo její dosavadní izolaci, a Německo se naopak začalo dostávat samo do izolace, neboť navázat přátelské vztahy s Velkou Británií se mu nepodařilo.
Kategorie:politické událostimezinárodní události |