Na rakouský trůn usedá František Josef I.( sobota 2.12. 1848)

Analyzovat uzel

Nadudálost

Místa

V průběhu revolučních událostí v Rakousku během roku 1848 se dvorní strana, snažící se revoluci čelit, postupně přiklonila k názoru, že po obnovení své moci nad Vídní je nutné provést výměnu na trůnu - Ferdinand se příliš zkompromitoval spoluprací s revolučními silami. Jeho mladší bratr František Karel, který byl dalším právoplatným dědicem koruny, jim nevyhovoval.

Už na počátku listopadu bylo proto rozhodnuto, že novým císařem se stane jeho syn (křtěný jako František Josef Karel). Sám nastupující císař dával předost jménu František II., ale kníže Schwarzenberg, předseda rakouské vlády, prosadil, aby vládl pod jménem František Josef, čímž chtěl demonstrovat jeho "vládní program", jako spojení reformátorských snah jeho prastrýce Josefa II. a konzervativních postojů jeho děda Františka I.

Ráno 2. prosince 1805 se v arcibiskupském paláci v Olomouci sešli pozvaní význační hosté, kterým nebylo oficiálně oznámeno, jakému aktu budou přihlížet. V 8 hodin ráno vstoupila do sálu císařská rodina, a císař Ferdinand poté přečetl krátké prohlášení, jímž se vzdal císařského trůnu a zároveň oznámil, že tak činí i jeho bratr František Karel. Rakouským císařem se tak stal František Josef, prohlášení o jehož zletilosti následně přečetl kníže Schwarzenberg. František Josef poté poklekl před svého strýce a vyžádal si požehnání. Ferdinand Dobrotivý mu ho udělil svým nezaměnitelným způsobem, když se rozpačtě rozhlédl po sále a pak nového císaře pohladil po vlasech se slovy "To nic není, udělal jsem to rád, hlavně buď hodný."

František Josef po korunovaci provedl přehlídku vojenské posádky pevnosti Olomouc v doprovodu generála Windisgrätze a bána Jelačiče, jimž vyslovil uznání za služby, které dynastii prokázali. Bývalý císař Ferdinand ještě téhož dne odjel do Prahy, kde strávil zbytek svého života.

Heslem Františka Josefa I. se stalo Viribus unitis, tedy "společnými silami". Toto heslo si většina politických představitelů stojících na straně revoluce vykládala jako uznání práva lidu na spolupodíl na vládě.

Osobnosti

Organizace

Dokumenty

Abdikační projev Ferdinanda Dobrotivého (2.12. 1848 - současnost)

Tematické okruhy:

Vývoj českého státu
Autor: RK
Spoluautoři: JV
Zdroje
  • Urban, Otto: František Josef I.. Mladá fronta. Praha, 1991
  • Pernes, Jiří: Spiklenci proti Jeho Veličenstvu. Mladá Fronta, Praha, 1988