Na začátku dubna 5 vyslanců nabídlo belgickou korunu Leopoldu Sasko-Koburskému, který od smrti své manželky, dědičky britského trůnu, pobýval v Londýně, za podmínky, že se zasadí o úpravu v lednových podmínkách velmocí. Jeho kandidaturu podpořila Velká Británie i Francie, a Leopoldovi se podařilo na Konferenci získat závazek, že terirotriální i finanční podmínky belgické nezáislosti budou revidovány. Leopold byl následně 4. června 1831 zvolen králem Belgičanů.
Leopold podmínil přijetí koruny tím, že Národní shromáždění odsouhlasí Smlouvu přijatou Londýnským kongresem 26. června, revidující podmínky nezávislosti Belgie. 9. července byla smlouva Belgií po tvrdých vnitropolitických bojích přijata.