Smlouva stanovovala nové terirotiální uspořádání (založené na statutu quo), snižovala podíl Belgie na holandském dluhu, otázku Lucemburska nechávala k pozdějšímu projednání a vyzývala k pokojnému vyřešení ostatních sporných otázek (oblasti Limburgu, Maestrichtu a dalších).
Leopold podmínil přijetí belgické koruny souhlasem Belgičanů s touto smlouvou. Holandský král ji odmítl.